Jste skutečně připravená na mateřství? Jak přijmout novou roli maminky

Článek s komentáři klinické psycholožky, psychoterapeutky a soudní znalkyně Mgr. Michaely Mrowetz vyšel v lednovém čísle časopisu Maminka a je dostupný také na internetové adrese https://www.maminka.cz/clanek/jste-skutecne-pripravena-na-materstvi-jak-prijmout-novou-roli-maminky

Mateřství je do značné míry velmi instinktivní a biologická danost, které se žena, pokud vyrůstá v jistém a mateřském prostředí, nepotřebuje učit. Pokud v něm nevyrůstá, potřebuje pak nabýt pocit, že je i přesto kompetentní se starat o své prenatální dítě. A ona kompetentní je, protože jej cítí a komunikuje s ním ve své děloze. A bude kompetentní se o něj starat i po jeho narození…“ vysvětluje Michaela Mrowetz.

Andrea – reference

cyklus-2017-plakatDlouho jsem uvažovala, co napsat – jak zachytit slovy atmosféru plnou pohody, ženskou energii, obrovskou podporu a porozumění, naprostou samozřejmost přítomnosti dětí, čerpání zkušenosti ostatních i nových informací, které jste v sobě někde měly, ale po prezentaci Vám dávaly smysl, vytvoření přátelství, chuť scházet se mimo Cyklus i nadále, příběhy a pocity, které si dovolíte otevřít, protože se cítíte v bezpečí, uvědomění si sama sebe a vlastní síly, laskavou péči žen, které nás Cyklem vedly … tohle se nedá vypsat, tohle se musí prožít … napsat lze jen DÍKY ZA VŠE, BYLO TO NEZAPOMENUTELNÉ A OBOHACUJÍCÍ, Andrea.

Martina a Juditka Marie – reference

cyklus-2017-plakatDíky Kamile, Marcele a Michaele za jejich laskavý přístup a všem ženám, mužům a dětem, kteří se zúčastnili a vytvořili krásnou atmosféru a příjemné pátky. Cyklus mi dal více než jsem čekala, nejen informace a podporu na cestě kontaktním rodičovstvím, ale i bezpečný prostor pro sdílení a pochopení potřeb dcery, mých a celé naší rodiny. Příběhy jiných žen mi jsou inspirací a oporou.

Zdraví Martina a Juditka Marie.

Lenka – reference

cyklus-2017-plakatPrvotním impulzem k účasti na Cyklu roku 2016 pro mě a muže bylo narození našeho třetího dítěte. Bylo to totiž poprvé, kdy jsme pořádně dostali pocítit naši velkou zranitelnost skrze bezpečí našich dětí. Mysleli jsme, že jsme na to dostateně připraveni, ale opak byl pravdou. Tahle náročná zkušenost nás posunula zase o kousek blíž k vědomí, že se toho máme ještě hodně co učit.

V průběhu Cyklu jsme si s mužem uvědomili, že cestou ke spokojenosti není zbavení se vlastní zranitelnosti, ale vnímání a prožívání toho, co je zdravé. Často se setkáváme s tvrzením, že „vše je věc názoru a že každý to má jinak“. To mi ovšem nabízí neskonale víc možností, než jsem schopna pojmout. Proto jsem si vybrala kritérium zdraví jako takový základní rozhodovací filtr a právě Cyklus pro nás byl prostorem, kde je možné sdílet informace, zkušenosti a názory, které ke zdraví vedou.

Muž mě ponoukal, ať si vedu zápisky, ať se mám pak k čemu vrátit; já si vybrala „pouhé“ nasávání atmosféry sdílení a otevřenosti všech zúčastněných. K tomu všemu byly Kamila, Marcela a Michaela velice empatickými a zdravě informovanými průvodkyněmi těchto intenzivních a příjemných měsíčních setkání. Děkuji.

Lenka Ticová

This entry was posted on 12.1.2017, in Reference.

Tomáš – reference

cyklus-2017-plakatUrčitě znáte ten pocit, takové tupé šimrání u žaludku (v angličtině gut feeling), zpomalí vás to v tom, co se zrovna chystáte udělat nebo většinou spíše neudělat a pak to přejde. Někdy si na tento pocit později vzpomete a řeknete, že jste neměli dobrý pocit, ale dost často jej úplně zapomenete. Naše vědomí a ne-vědomí se snad nemohou více lišit, vědomí je schopno zpracovávat jen omezené množství strukturované informace, ne-vědomí má s tou strukturou potíže, ale s množstvím vůbec. Vědomí je ne-vědomím snadno přesyceno a přitom jej řídí jen slabou vůlí. Vlastně není divu, že jediná jejich opravdu společná funkce, s-vědomí, je tak slabé, že jej slyšíme obvykle až když se nic zásadního neděje a většinou ještě, když se ozývá kvůli nějakému nesouladu. No a teď stojíte před projektem dítě, odpíráte mu jeho potřebu z docela dobře racionalizovatelných důvodů (tak to přece je a jinak být nemůže, ještě mi za to bude jednou vděčné, je jednodušší ohnout proutek než přesadit les atd.), nebo jste právě dokonce projektem pacient či žák a tenhle pocit je vše, co s tou situací nesedí. Tenhle pocit totiž vede k našim vlastním zraněním, říká, takhle ses nerozhodl ty, takhle se rozhodl někdo jiný za tebe. Vidět svá zranění znamená uvědomovat si svou zranitelnost. Ten pocit je jen letmý a jen blázen by jej přece následoval a nechal se jím vést. Nikdo přece nechce být zranitelný, jaká hodnota může být ve zranitelnosti ? Ha a tady je ten háček, ona totiž je. Copak bych se bez zranitelnosti mohl stát partnerem nebo rodičem? Copak bych se bez zranitelnosti mohl stát účastníkem cyklu? No mohl, ale moc by mě to nenaplňovalo, protože bych toho moc neprožíval, nebo bych se dokonce té zranitelnosti děsil a od své účasti utíkal. Zranitelnost je klíč k prožívání života, ultimátní připomínka zranitelnosti je smrt. Cyklus je prostor. Je možné jej využít a nebo nechat jen tak vyšumět, nebo se jej děsit jako propasti. Michaela, Marcela a Kamila vyprávěly a ukazovaly, jak vypadá ne-zranění a zranění a jaké potřeby je potřeba naplňovat k ne-zranění, dávaly prostor pro naše každodenní zkušenosti, ke sdílení. Vlastně nejzajímavější momenty vytvořili právě účástníci cyklu spíše než by je vytvářely ony dámy. Je mi vlastně až trochu hloupé platit za prostor (cyklus je také placená služba, jenom kdyby to vypadalo jako tajemství), zvlášť když jej jenom sdílím a nepatří mi. Ale více než prostor nepotřebuje ani naše sebe-vědomí ani naše s-vědomí. Bohužel tento prostor ve svém okolí mimo rodinu zase tak moc nenacházím. Já tento prostor využil na své cestě ke s-vědomí jakožto pozitivní motivaci (ta červená kontrolka z úvodu umí svítit i zeleně). Naučil jsem se prostor dávat o něco více než jsem jej dával dříve a utvrdil jsem se ve zdraví jako ideálu. Mohu tak zase o kousek lépe reagovat na potřeby manželky a našich dětí a sám také o kousek více z tohoto soužití získat. Ostatně není rodina prostor, který je možné využít nebo nechat jen tak vyšumět…? Manželka by naoko jistě ocenila i posun v reakcích na její žádosti, ale tuhle evoluční hru jsem zvládnul dřív než jsme se našli, dokonalý být prostě nesmím :).

Tomáš

Cyklus podpory empatického a kontaktního vztahového rodičovství 2017

cyklus-2017-plakatMilé ženy,
přejeme Vám klidný adventní čas a srdečně zveme také v roce 2017 na Cyklus podpory empatického a kontaktního vztahového rodičovství. Blíží se konec roku a my vzpomínáme na chvíle, kdy a s jakým záměrem se Cyklus zrodil. Během posledních 10 let nás ženy často oslovovaly a hledaly možnost kontinuálního kontaktu s dalšími rodinami a dětmi nad cyklicky prožívanými tématy ženského a rodinného života. Vytvořily jsme jedinečný program pro rodiče s dětmi, který dává bezpečí pro sdílené empatické emoce a jistotu ve znalostech a možnostech zdravého vývoje. Setkáváme se v rodinném prostředí Centra Lotos v centru Ostravy a s dětmi a dalšími členy rodiny posilujeme láskyplné a pevné vazby v rodinách.

V příštím roce Cyklus zahajujeme 10. 2. tématem Vývojové potřeby rodiny, kde si budeme ujasňovat vývojové mezníky popisované psychology a neurovědci, vývojové fáze dané biologickými a psychologickými, motorickými i sociálními faktory, zdůrazníme zdravé potřeby lidí ve vzájemné péči v rámci vývoje. Ženy s dětmi mohou hledat odpovědi na otázky o svých vývojových úkolech a jejich naplnění či nenaplňování a vymezovat důsledky, které z nenaplňování plynou.

Cena celého cyklu je 6 300 Kč PŘI ZAKOUPENÍ VŠECH 9 TÉMAT a úhradě do 10. 1.
Cena vybraného odpoledne je 800 Kč/os, výsledná cena: počet setkání x 800 Kč, při úhradě do 10. 1.
Při pozdějším přihlášení a volné kapacitě na setkáních stojí tématické odpoledne 1 000 Kč.

Podrobné informace najdete v přiloženém letáku, kdykoliv mě neváhejte kontaktovat s dotazy.

Můžete se přihlašovat online zde: https://goo.gl/forms/YZUKG53TdyHUSLjz1

Přejeme všem krásné sváteční dny a těšíme se na setkávání a sdílení v roce 2017.

Srdečně zdraví Kamila Skoutajanová a Michaela Mrowetz

This entry was posted on 19.12.2016, in Články.

Skutečně připravená na mateřství?

Michaela Mrowetz - Skutečně pripravená na mateřství náhledV listopadovém čísle časopisu Maminka vyšel rozhovor „Skutečně připravená na mateřství?“ s Michaelou Mrowetz.

„Vnímat své miminko a udržovat s ním intenzivní a láskyplný kontakt je tedy základ. ,,Můžete jej vnímat jako svého vnitřního průvodce, ochránce, který vyrůstá a zrodí se zcela v souladu s potřebami vašimi, své maminky,“ říká Michaela Mrowetz. Vidět vzory a mít kolem sebe lidi, kteří vás slovy i činy přesvědčí, že porod ani mateřství nejsou peklo, je důležité stejně tak. Těmi se obklopujte opravdu ve velkém, těmi, kteří říkají, že život s dětmi opravdu nebude nikdy jako předtím, protože bude krásnější, barevnější, dobrodružnější…“

Můžete se hlásit na Cyklus podpory empatického a kontaktního vztahového rodičovství pro rodiny a průvodce rodin 2017 na emailu kamila@centrumlotos.net, na kterém také budeme hovořit o mateřství a o všem, co s mateřstvím souvisí.

Cyklus můžete také darovat zaplacením dárkového certifikátu.

Rozhovorem lze dole listovat po jednotlivých stránkách.

Michaela-Mrowetz-Skutečně-pripravená-na-mateřství

Cyklus podpory 2017

Cyklus podpory 2017 dárkový certifikátMůžete se hlásit na Cyklus podpory empatického a kontaktního vztahového rodičovství pro rodiny a průvodce rodin 2017 na emailu kamila@centrumlotos.net.

Cyklus můžete také darovat zaplacením dárkového certifikátu.

Těšíme se na vás.

This entry was posted on 7.11.2016, in Novinky.

Jak se vyhnout poporodnímu blues? Naladit se na potřeby děťátka ještě před narozením

Takové malé poporodní blues náhled„Žena, která porodila své novorozené děťátko, potřebuje čas, prostor, své dítě a podporu ke transformaci v matku. A zrozené dítě potřebuje matku, její podporu, tělesnou a emocionální přítomnost, aby se zadaptovalo na život ve vnějším světě. Matka a dítě jsou i po zrození jedním organismem, potřebují se navzájem vidět, slyšet, cítit a dýchat svou vůni, potřebují se fyzicky vnímat, aby se po zrození dále naladily na své potřeby.

Tato jedinečná situace je hormonálně nabitá a velmi křehká. Jakékoli zásahy, nesoulad, separace dítěte od matky vedou k tomu, že se tato souhra narušuje a u ženy dochází k prohlubování hormonálních výkyvů (které jsou po zrození přirozené, jenom potřebují čas na naladění se na potřeby děťátka) a u dětí může docházet k problémům s adaptací, plačtivosti, dráždivosti.“

Rozhovor s Michaelou Mrowetz v časopise Maminka:
Jak se vyhnout poporodnímu blues? Naladit se na potřeby děťáka ještě před narozením.

This entry was posted on 5.11.2016, in Články.